Dolomiti 2004
17.6 - 20.6.2004 / Zapsal: Mari, Foto: all
Kliknutím na fotografii si ji zobrazíte ve větším rozlišení. Pro návrat na náhledy použijte tlačítko Zpět na Vašem prohlížeči.
17.6.2004, 8:30, pumpa ARAL, Strakonická, Praha 5. Náš výlet začíná... Počasí nám přeje a tak si to frčíme přes Strakonice na Strážný. K našemu klubu se tentokrát přidal i soukromý turista Honza z Prokopáku zvaný Hanes na BMW. I přes přesvědčování, že BMW znamená Budeš Mít Wýdaje nám zcela vyráží dech německý celník (tedy dnes už policajt na hranicích). Po pečlivé kontrole všech 4 motocyklů, jejich výrobních čísel, techničáků, zelených karet, řidičáků a nalepených CZ se dozvídáme, že prý ty naše motorky budou mít za 5 let cenu šrotu, ale to BMW i za 20 let bude pořád fešácká motorka... No nic. Jedeme dál. Passau, Traunreut a po mírném bloudění jsme u Chiemsee. Do Rakouska překračujeme pseudohranice na zkratce u Kufsteinu. A protože nás tlačí čas a žene hlad, Innsbruck, Brenner a kus Itálie jedeme už po dálnici.
U Bolzana sjíždíme z dálnice a už pořádně vyhladovělé nás Franta vede tou sice nejhezčí, ale o to prodlouženou cestou k hotelu. Z původně plánovaných 640 km (podle mapy) jsme dorazili po 740 km před hotel. Na některé z nás už tady čekaly drahé polovičky s potomky a hlavně výborná večeře. A pak postel...
18.6.2004, někdy ráno, vyrážíme na první klikaté kilometry. Počasí stále přeje, takže nejprve malá porada, výběr trasy a jedem!
První horské sedlo, něco přes 2200 m.n.m. Fotíme jako vzteklí, jezdíme, fotíme sebe, jezdíme, fotíme krajinku, jezdíme, fotíme hory, jezdíme fotíme údolí, jezdíme a fotíme třeba taky silničky.
Uff, to bylo zmáhající dopoledne. Tak v klídku poobědváme a jedeme znova. Nádherné čisté a suché silnice, kvalitní asfalt, nekonečné množství serpentýn a celkem slušný (slušně malý) provoz. Na jedno auto připadá tak 5 motorek a jeden cyklista. Motorkáři se vyhýbají vpohodě, auta taky celkem slušně, ale ti cyklo-závodníci... O co to jede do kopce pomaleji, o to z kopce sypou rychleji. A potichu, a zásadně prostředkem silnice!
Zbytek naší výpravy si zatím užívá v údolí a nebo se toulá pěšmo po horách. Dole jaro, nahoře sníh, v na stolečku kávička, pohoda. AKorát ta voda v potoce byla prý ukrutně studená.
19.6.2004, někdy ráno, vyrážíme znovu. Ale tentokrát pouze v sestavě FJR, FJR a FJR. Nafotili jsme několik reklamních fotografií, zmokli jsme a tak jsme část dne strávili v příjemné hospůdce v městečku Arabba. Po dešti jsme ještě zvládli ještě několik průsmyků, cestu pod masiv Marmolada a pomalu se začínáme chystat domů.
Závěrečná koupel v bazénu, spolu s Holanďany v recepci smráknem fotbálek (ČR-Holandsko 3:2) a jdeme na kutě. Venku se začíná nebezpčně mračit obloha a s mírným podeřením na zítřejší vrtrvalý déšť usínáme.
20.6.2004. Frčíme domů. Mokří jsme tak asi po 20 km. Vracíme se po dálnici Innsbruck, München, Rozvadov a Praha. Z celkových 720 km nám 400 km prší a 200 chčije. Tak akorát mezi Mnichovem a Plzní lehce osycháme. Myslim, že se nám klubový výlet povedl a už teď se těšíme a plánujeme další. Srpen - Slovensko.
Home
