Putování po Germánii

6.5. - 10.5.2006 / Foto: Jarda, Honza, Filip
Kliknutím na fotografii si ji zobrazíte ve větším rozlišení. Pro návrat na náhledy použijte tlačítko Zpět na Vašem prohlížeči.

Původně jsme chtěli vyrazit do severní Itálie, ale počasí, pracovní vytížení a lenost zkrátila naše plány na poněkud kratší vyjížďku na velkou cenu formule 1 na Nürburgring.

Ale nakonec se z malé vyjížďky stala celkem příjemná okružní jízda jižním Německem a severním Rakouskem spojená s ochutnávkou rýnských a moselských vín. No, nebylo nám na tom "hnusným západě" rozhodně špatně. Posuďte sami...

Jaro konečně vykouklo vočíčkem, takže jsme urychleně nakmitali do krámků abychom se vyzbrojili na sezónu. JardaS zůstal věrným té správné značce a první new model FJR v Česku přistál v jeho rukou. Je jasné, že pozadu nemohl zůstat Filda - protože jeho BMW Adventure doznal po poslední italské potyčce (viz Korsika) jistých nehezkých úprav a tak skočil rovněž po novém modelu téhož typu (letošní motocykl roku). Sporťák Jéňa z Prokopáku nastoupil do "baworáckého" čtyřválcového Káčka ve žluto-černé vosí barvě. Plné ruce novinek - tak honem někam ven!!! Hlavy dohromady a je tu tip jak z reklamy: prodrandíme si kus Německa a mezipřistaneme na závodech Formule 1 na Nurburgringu. No a jak řekli, tak udělali - 06.05.2006 stojíme na startu před Hanesáckým sídlem a poprvé zacvakají závěrky foťáků - můžeme vyrazit!!!

Vyrazili jsme směr Karlovy vary. Tam jsme zkontrolovali pohyb na golfovém pažitu a nechali jsme si od německých okupantů schválit volbu našich nových strojů. Vyrážíme dále směr Cheb. Filda razí trasu jako vždy bez pochybení. Cílem dnešní trasy byly vinice v Porýní.

V podvečer po najetí prvních kilometrů podél řeky jsme se vydali na východním břehu mezi vinice. V malebném městečku jsme našli hotýlek, který nabízel širokou škálu dobrých vín. Kromě dobré večeře jsme popili takřka celý vinný list. Posláním cesty bylo konečné vítězství spojenců nad německými okupanty, o kterém jsme spřátelené bratry z EU patřičně informovali. JardaS neustále poňoukal Jeníka z Prokopáku "tak jim to kurňa řekni, prosrali válku a dělaj machry." V patřičném rozpoložení jsme se vydali změnit lokál. Uvízli jsme v malebné vinárničce, kde jsme si dali kafe na dobrou noc. Přátelské babulce, která se nás nejprve zeptala, zda-li jsme tam na práci, jsme vysvětlili, že opak je pravdou, že jsme to my, vítězové, kteří jezdí na prodloužené víkendy do Porýní, jen tak popít dobrého vína a podpořit Šumiho na F 1. Všichni skopčáci ne a ne si vzpomenout, o jakou válku že se to jednalo. Nicméně jsme od babulky přijali láhev vína, snad jako omluvenku za historickou neznalost. Ranní snídaně prokázala, že jsme opravdu vzbudili rozruch v malém městě. Než jsme dosnídali, celý přísedící turistický spolek oblečený do jelenicových "padacích mostů" hovořil o konci WW 2. Nejvyšší čas odjet.

Pokračujeme dál na sever. Okolí řeky je poseto krásnými hrady a zámky, které buď na kopcích lemují řeku, nebo některé trůní na malých ostrovech přímo v řečišti. Kolem poledního opouštíme řeku a frčíme na závody. Před 13h dorážíme do NR. Kupujeme poslední lupeny, které byly k mání. Nic netuše vyrážíme na místo naší podívané. Cestou klikatou jsme byli nuceni obejít takřka celé závodiště. Nicméně ve 14h jsme na svém místě a s hrdostí nám vlastní odmítáme prodavače se špuntama do uší (na to jsme sem přijeli, abychom si užili ten randoš). Později se ukázalo, že by to nebyla až tak špatná investice. Čekáme na první formuli one, jsme pod strání na dlouhé rovince na jejímž konci je hustá šikana do cílové rovinky, dlouho slyšíme zvuky a nikde nic, když najednou jsou tady - HUSTÝÝÝÝ, palice nám trhá pekelný řev, stádo čítající tisíc koníků ječí z vejfuků barevných monster monstrózní silou!!!!! To co pouští z repráků teliny v našich obývácích se nedá ani náhodou srovnat s tím, co berou naše slechy pár metrů od tratě - palice nám rostou každým průjezdem do velikosti pátracích balónů... Je pravda, že F1 jsou dnes víc taktickým bojem v boxech, než nervydrásajícím dramatem, který se odehrává na trati, nicméně zážitek to byl mocný a důstojný k zaznamenání do klubových memoárů.

Cestu zpět k móťám jsem dokončili úplným obšlápnutím celého okruhu. Hups na mašinky s jasným cílem - dostat se až do Stuttgartu. Filda tam musí vyzvednout svoji novou kočičku (myšleno dvounohou), která je zde za jakýmsi plněním tenisových zdatností. Chvíli jsme se motali kolem řeky, chvílemi jsme okusili i cesty III. třídy, nakonec jsme vytáhli GPSku a nechali se dovézt až na místo, kterým byl Stuttgart - Zufenhausen (jinak taky místo výroby auťáků nízkoprocentních skupin - Porsche). K večeři byla pizza a vínečko.

Brzy z rána usedáme do pekárny na dobrou snídani. Domů už jedeme cestou necestou, tedy bez jasné vize kudy - lépe řečeno, byl znám pouze směr. Nějak to ale neklaplo, raní provoz nás nakonec vyvedl na sever, nikoli na potřebný východ, takže alternujeme - prověřujeme kvalitu (značně klikatých) komunikací III. kategorie, které snad ještě stavěl zločinec Áda a míříme směr Praha.

Naše stroje prokázaly naprostou spolehlivost, dostali jedňuli s hvězdou a taky obrovský příděl hmyzu. Najeli jsme takřka 2.000 km což na začátek sezony nebylo tak hrozné.

Nutno podotknout, že se nám během cesty stýskalo po našich klubařskejch kámoších, kteří se výletu nemohli účastnit, budeme věřit, že sezóna je na začátku a třeba příště...

Zapsal Filda

Poznámka pod čarou pro naši skvělou politickou ekipu, které se podařilo naše daňové systémy dotlačit na úroveň lichvy: Všechny silnice, které jsme u těch poraženejch projeli, svojí kvalitou několikanásobně převyšují standard našich vymletejch a dobitejch komunikací. A TAK UŽ KONEČNĚ PŘESTAŇTE ŽRÁT, MLASKAT A KADIT NA NÁS VŠECHNY - KDYŽ UŽ SI DOVOLÍTE NAPÁLIT 60% DAŇ NA KAŽDÝ LITR BENZÍNU, TAK Z TĚCH PRACHŮ ASPOŇ NECHEJTE UKLÍZET TY PASTOUŠKY, KTERÉ UŽ DÁÁÁVNO NEJSOU SILNICEMA K JEŽDĚNÍ!!!!!

Home